Práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců (odpovídá Ing. Ivo Kavka)
Povinnosti zaměstnavatele při horku nevycházejí z jednoho zvláštního zákona.
Základní rámec dává zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce),
podle kterého má zaměstnavatel zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců s ohledem na rizika vykonávané práce.
Na něj navazuje zákon č. 309/2006 Sb., který řeší požadavky na pracoviště a pracovní prostředí. Klíčovým prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
Právě zde jsou upraveny třídy práce podle energetického výdeje, přípustné
mikroklimatické podmínky, zátěž teplem a chladem, ztráta tekutin, ochranné nápoje a některá organizační opatření.
Jaké teploty jsou na pracovišti přípustné, kolik stupňů ještě smí být na pracovišti?
Odpověď není pro všechny stejná. Rozhoduje zejména třída práce, tedy energetický výdej zaměstnance při práci. Lehká kancelářská
práce zatěžuje organismus jinak než manipulace s břemeny, práce ve skladu, úklid, práce ve výrobě nebo těžká fyzická činnost.
Pro běžná vnitřní pracoviště jsou přípustné hodnoty stanoveny podle tříd práce. U práce třídy I, kam typicky patří velmi lehká administrativní práce, se používá rozmezí přibližně 20 až 27 °C.
U třídy IIa je to přibližně 18 až 26 °C.
U fyzicky náročnějších prací se limity liší podle energetického výdeje a charakteru činnosti.
Relativní vlhkost se u těchto pracovišť obvykle posuzuje v rozmezí 30 až 70 %. Horní hranice není doporučená ideální teplota.
Je to mezní hodnota přípustnosti za určitých podmínek.
Kdy má zaměstnavatel poskytovat ochranné nápoje?
Otázka, která bývá v létě nejčastěji kladena. Je však potřeba rozlišovat běžnou pitnou vodu a ochranný nápoj. Pitná voda je základní hygienická a provozní potřeba, kterou musí zaměstnavatel zaměstnancům poskytovat.
Ochranný nápoj je specifické opatření k ochraně zdraví, poskytuje se tehdy, když jsou splněny podmínky stanovené právními předpisy. Důležitá je třída práce, teplota na pracovišti, fyzická náročnost, délka směny, ztráta tekutin, vlhkost, sálavé teplo a použití ochranného oděvu nebo jiných osobních
ochranných pracovních prostředků (OOPP).
Ochranný nápoj má nahrazovat ztrátu tekutin a minerálních látek.
U lehčích prací může jít typicky o vhodnou vodu nebo slabě mineralizovanou minerální vodu. U těžších prací a vyšších ztrát tekutin může být potřeba náhrada minerálních látek odpovídající charakteru zátěže.
Důležité je také praktické zajištění. Nestačí nápoje formálně nakoupit. Zaměstnanci k nim musí mít reálný přístup v průběhu směny.
Delegáti na mimořádném sjezdu schválili změnu stanov Zasedání IX. rady, III. sněmu a návazně mimořádného sjezdu OS PHGN v jednom dni. To byl maraton jednání nejvyšších orgánů svazu, který se uskutečnil 21. května v hornickém hotelu Harmonie v Luhačovicích. Pro členy odborového svazu to byl významný den, protože v jednom dni rozhodovali o dalším směřování a stylu práce odborového svazu. Vyvrcholením odborářského maratonu byl mimořádný sjezd, na kterém 54 delegátů ze všech částí republiky rozhodovalo, zda bude či nebude schválen hlavní bod, to jest návrh změny stanov a hospodářského řádu OS PHGN. Přípravou mimořádného sjezdu se zabývala rada i navazující III. sněm svazu, na kterém delegáti mimo jiného projednali a schválili svazu rozpočet na rok 2026 včetně rozpočtového provizoria do 31. května 2026. Předseda svazu Rostislav Palička předložil ke schválení Zprávu rady svazu od X. sjezdu svazu a prezentaci Vyhodnocení plnění Programu OS PHGN na léta 2024–2028 od II. do III. sněmu. Materiál byl precizně a přehledně zpracován a sněm doporučil, aby byla prezentace delegátům mimořádného sjezdu promítnuta. Na jednání III. sněmu navázal mimořádný sjezd, na kterém 54 delegátů schválilo návrh změny stanov a hospodářského řádu OS PHGN ve znění předloženém komisí pro stanovy a hospodářský řád.
