Zkratky a definice

  • HDP  Hrubý domácí produkt představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích činností považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržních i netržních). Jde o propočet v kupních cenách, za které jsou realizovány tržní výkony (tzn. včetně daní z produktů a bez dotací na produkty). U netržních služeb je přidaná hodnota vyjádřena jako souhrn náhrad zaměstnancům a spotřeby fixního kapitálu. Prvotní propočet je proveden v běžných cenách. Pro potřeby sledování vývoje s vyloučením vlivu změn cen následuje převod do průměrných cen předchozího roku, ze kterých se tzv. řetězením získají údaje ve stálých cenách roku 2010. Údaje jsou uváděny bez očištění o nestejný počet pracovních dní.
  • Růst (pokles) HDP charakterizuje o kolik % reálně stoupl (klesl) hrubý domácí produkt ve sledovaném čtvrtletí roku proti stejnému období roku předchozího, po očištění o sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní.
  •  Inflace je obecně definována jako růst cenové hladiny v čase. Míra inflace je měřena pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen.
  •  Uváděná míra inflace (přesněji průměrná míra inflace) vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct posledních měsíců proti průměrné cenové hladině dvanácti předchozích měsíců. Cenami základního období jsou od roku 2016 průměrné ceny z prosince 2015. Od roku 2017 je indexním základem průměr roku 2015.
  •  Uváděný index spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny v příslušném měsíci proti stejnému měsíci předchozího roku.
  • Index spotřebitelských cen (životních nákladů) měří vývoj celkové cenové hladiny. Sleduje se na spotřebních koších založených na souboru vybraných druhů zboží a služeb placených obyvatelstvem. Za cenové reprezentanty byly vybrány takové výrobky a služby, které se významně podílejí na vydáních obyvatelstva a svým rozsahem pokrývají celou sféru spotřeby. Celkový počet reprezentantů je v současné době cca 700. Jejich soubor je postupně agregován až do 12-ti hlavních oddílů spotřebního koše a to formou váženého aritmetického průměru individuálních cenových indexů. Váhy ve spotřebních koších byly pro výpočet indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) stanoveny na základě struktury výdajů domácností ze statistiky národních účtů v roce 2014 a pro detailní cenové reprezentanty je převážně zachována struktura statistiky rodinných účtů v roce 2010, která je průběžně aktualizována na základě dalších dostupných zdrojů a šetření.
  •  Index průmyslové produkce (IPP) měří vlastní výstup průmyslových odvětví i průmyslu celkem očištěný od cenových vlivů. Jedná se o základní ukazatel konjunkturální statistiky průmyslu. Při jeho výpočtu se z větší části vychází z tržeb za vlastní výrobky a služby přeceněné do stálých cen, v případě vybraných odvětví (oddíly CZ-NACE 05, 06, 19, 35) charakterizují vývoj odvětví fyzické objemy produkce výrobkových reprezentantů. Index je primárně počítán jako měsíční bazický index, v současné době k průměrnému měsíci roku 2005, a to na úrovni dvouciferného oddílu CZ-NACE. Při agregaci na vyšší úroveň se využívají váhy odvozené ze struktury přidané hodnoty v bazickém roce (agregace na úroveň sekcí, hlavních průmyslových seskupení a na průmysl celkem). Od bazických indexů jsou dále indexy meziroční a případné kumulace v čase (čtvrtletní, pololetní, roční kumulace). V souladu s předpisy Eurostatu index průmyslové produkce pokrývá sekce CZ-NACE B, C, D (kromě skupiny 35.3).

Zdroj: Český statistický úřad 

  • ČMKOS Českomoravská konfederace odborových svazů je největší odborovou centrálou v České republice. ČMKOS je dobrovolným, otevřeným a nezávislým demokratickým sdružením 29 odborových svazů, jehož posláním je ochrana mzdových, pracovních a životních podmínek a práv zaměstnanců. Jako jeden ze sociálních partnerů se aktivně účastní tripartitních jednání s vládou a zaměstnavateli v rámci Rady hospodářské a sociální dohody ČR. ČMKOS je rovněž členem Evropské odborové konfederace (ETUC), Mezinárodní odborové konfederace (ITUC) a Odborového poradního výboru při OECD (TUAC).

Zdroj: ČMKOS

  • EOK Evropská odborová konfederace sdružuje 88 národních organizací z 37 evropských zemí a 10 evropských odvětvových federací (leden 2015). Členy EOK jsou organizace ze zemí Evropské unie (EU), Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), ze zemí, které se připravují na vstup do EU, a některých dalších zemí. EOK tak zastupuje zájmy kolem 60 milionů členů. ČMKOS je řádným členem EOK od prosince r. 1995.

Zdroj: EOK

  •  OS PHGN Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu – člen ČMKOS

Zdroj: OS PHGN

  •  SOO SOR Sdružení odborových organizací sokolovského regionu – člen OS PHGN
  • Základní odborová organizace – má právní subjektivitu a z tohoto titulu rozhoduje o finančních a dalších otázkách, ke kterým mají pravomoc. O svých zapojeních, a tedy i o příslušnosti k tomu kterému odborovému svazu, rozhoduje její nejvyšší orgán, kterým je zpravidla členská schůze – konference.
    Úkoly základních organizací lze shrnout do následujících oblastí:
    – vytváření podmínek pro uplatňování pracovních, ekonomických, mzdových, sociálních a kulturních zájmů svých členů
    – zastupování členů při jednáních se zaměstnavatelem, vedení kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelem
    – spolurozhodování o tvorbě a rozdělování finančních prostředků
    – zprostředkování styku svých členů s vyššími orgány odborového svazu.
    Odborové orgány na pracovištích vystupují jako představitelé celého pracovního kolektivu, tedy i nečlenů odborů. Týká se to nejen řešení zaměstnaneckých otázek, např. problémů výpovědi z pracovního poměru ze strany organizace, ale i otázek souvisejících s uzavíráním kolektivní smlouvy, schvalováním pracovních řádů, vnitřních mzdových předpisů, výkonu společenské kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů, celé problematiky bezpečnosti práce apod. Příslušný odborový orgán tak ovlivňuje podmínky práce jak odborářů, tak i nečlenů odborů.

Zdroj: ČMKOS odborové struktury