Silvana Jirotková@sjirotkova1
Asociace malých a středních podniků a živnostníků
Silvana Jirotková@sjirotkova1
Asociace malých a středních podniků a živnostníků
Podle Jana Smolky,
předsedy SOO Sokolovská uhelná,
situaci nejvíc komplikuje povinnost nákupu takzvaných emisních povolenek podniky produkujícími oxid uhličitý, zavedená Evropskou unií. Za jejich prodej stát získá od Sokolovské uhelné během následujících čtyř let asi 8 miliard korun.
Místo toho, aby peníze byly státem zpětně investovány do postiženého Sokolovska, mizí někde ve státním rozpočtu.
Obce a města Karlovarského kraje proto připravují petici, ve které žádají, aby alespoň část vybraných prostředků zůstala v kraji a byla použita k financování nových pracovních míst a na další rozvojová opatření na Sokolovsku. Petici podpoří i hornické odbory.

Zveřejněno: 07.01.2019
Nestihli jste poslední Otázky Václava Moravce s Josefem Středulou? Můžete se podívat ze záznamu zde! Hlavním tématem byla ekonomická budoucnost naší republiky. My jasně říkáme, že má-li se zvyšovat životní úroveň, musí nastat #KonecLevnéPráce.

Zveřejněno: 23.01.2019
Českomoravská konfederace odborových svazů oceňuje přístup poslanců, kteří dnes zvedli ruku pro to, aby zaměstnanci už od prvního dne nemoci mohli znovu dostávat nemocenskou. Napravili tak asociální rozhodnutí senátorů a dlouholetou nespravedlnost.
„V Poslanecké sněmovně zvítězil zdravý rozum a zaměstnanec, který se chce léčit, se už nemusí bát. Od roku 2008, kdy byla karenční doba zavedena, upozorňujeme na její velmi negativní zdravotní a sociální dopady. Byl to velmi citelný zásah do rozpočtu zaměstnanců v době nemoci. Názor, že karenční doba byla dobrým opatřením proti zneužívání nemocenské, byl ten nejhloupější argument, uvedl Josef Středula, předseda ČMKOS.


→http://www.europarl.europa.eu/at-your-service/en/be-heard/eurobarometer/parlemeter-2018-taking-up-the-challenge …
#KonecLevnéPráce 2018 je tady!
Přidejte se a vyslovte svůj požadavek na #KonecLevnéPráce v České republice!
Odborářky a odboráři z celé země vysloví 11. září své cíle v kolektivním vyjednávání, které se nejvíce samozřejmě týkají mezd a platů, včetně úrovně minimální mzdy pro rok 2019. Neopomineme ani zkracování pracovní doby a bezpečnost práce.
Minimální mzda není instrument, který se používá pouze v České republice, jak by se občas mohlo zdát z komentářů některých liberálních ekonomů. Jde o zcela standardní instrument na trhu práce. V rámci Evropské unie má statutární minimální mzdu stanoveno 22 zemi z 28 členských zemi. Ale i zbývajících 6 zemí aplikuje určitou formu minimální mzdy, která je sjednávána v rámci kolektivního vyjednáváni (v rámci tzv. kolektivních smluv vyššího stupně). Jde např. o severské země Dánsko, Finsko a Švédsko, kde je vysoká odborová organizovanost, tudíž i počet pracujících pokrytých takto dohodnutou minimální mzdou je vysoký. Ve srovnání s členskými zeměmi Evropské unie, které mají stanovenou statutární minimální mzdu, patří ČR se 478 € na 16. místo, přičemž ve Velké Británii je minimální mzda 1.401 € a tabulku uzavírá s nejnižší min. mzda v EU Bulharsko se 261 €.
Zdroj: Sondyrevue 06/2018 Sondy – revue pro sebevědomé zaměstnance a firemní kulturu Číst dále…
Vydavatel: SONDY, s.r.o. www.e-sondy.cz