Zvýšení minimální mzdy

  • Zveřejněno: 10.04.2019
  • Sondy Revue 04/2019
„Úroveň české minimální mzdy je v EU jedna z nejnižších. Ekonomika, která je na 90 procentech průměru Evropské unie, si nezaslouží tak nízkou minimální mzdu,“ uvedl předseda největší odborové centrály Josef Středula. Podle něj firmy či instituce v Česku přidání o 1650 korun zvládnou.

Také podle ministryně práce a sociálních věcí je česká minimální mzda „ostudně nízká“.

Sumu, o kterou by se měla zvednout, navrhne Maláčová až po projednání s odboráři a zaměstnavateli.
„Až potom se budeme bavit o konkrétních částkách. Jako sociální demokratka samozřejmě chci, aby byl růst spravedlivý. Minimální mzda má totiž ochránit zaměstnance před chudobou, motivovat lidi pracovat,“ uvedla ministryně.
Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150 tisíc lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy.
Odbory poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je v Česku dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby pro samotného dospělého. Kritizují také to, že se české mzdy a platy k příjmům ve starých unijních státech nepřibližují. „V době nejnižší nezaměstnanosti je důvod, aby mzdy významně rostly. Pomůže to kupní síle, pomůže to malým a středním podnikům, pomůže to i tomu, že český občan bude věřit v budoucnost,“ je přesvědčen Josef Středula.
Premiér Andrej Babiš nedávno prohlásil, že tak silný růst mezd jako v minulých letech kvůli zpomalování ekonomiky neočekává. Nezaměstnanost by však podle Českého statistického úřadu měla být i nadále velmi nízká, a to průměrně 2,2 procenta. Inflace by měla dosahovat 2,1 procenta. Mzdy by se mohly zvednout nominálně téměř o osm procent.


Minimální mzdu mají vyšší i v Rumunsku
Z porovnání je zřejmé, že minimální mzda v České republice patři v rámci Evropské unie mezi ty nejnižší. Před Českou republikou nejsou pouze vyspělé státy západní Evropy, ale i některé země střední a východní Evropy. Při vyjádření v eurech svou roli samozřejmě hraje měnový kurs české koruny vůči euru. Postupné posilování České koruny po ukončení kursového závazku České národní banky v dubnu minulého roku vede i k postupnému nárůstu české minimální mzdy vyjádřené v eurech.
Ještě nižší relativní úroveň české minimální mzdy existuje v případě vyjádření v paritě kupních standardů, která eliminuje rozdíly v cenových hladinách. Česká minimální mzda je při své hodnotě 651 PPS čtvrtá nejnižší. Např. v Rumunsku si za svou minimální u mohou koupit i více statků a služeb, než si my můžeme koupit v České republice za naši minimální mzdu.
Velmi nízká Úroveň České minimální mzdy v eurech či v paritě kupních standardů zcela jistě není odpovídající ekonomické úrovni České republiky, kdy hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly dosahuje 88% průměru Evropské unie a přesahuje tak úrovně všech zemí střední a východní Evropy i některých zemí jižní Evropy.
Hlavní argumenty pro navýšení
• Podpora motivace pracovat — zvýšením minimální mzdy se zvýší rozdíl mezi její čistou výši a životním minimem, tím se zvýší motivace zejména nízkopříjmových osob si rychleji najít zaměstnání a také si ho udržet. Prospěch tak nebudou mít pouze samotni zaměstnanci, kteří si budou moci dovolit vyšší výdaje, ale také podnikatelé, kterým se sníží náklady spojené s neustálou fluktuací zaměstnanců. Zároveň dojde i ke zvýšení produktivity zaměstnanců.
• Podpora ekonomického růstu zvýšení minimální mzdy (u cca 150 000 zaměstnanců) bude znamenat jejich vyšší spotřební výdaje, které přispějí k růstu ekonomiky a poklesu nezaměstnanosti. V této souvislosti je třeba si uvědomit, Že nízkopříjmové osoby drtivou většinu navýšeni utratí, neboť jejich míra úspor je velmi nízká. Zároveň vyšší minimální mzdy tlačí na zvyšování produktivity, firmy investuji do technologii a lidé se přesouvají do činností spojených s vyšší přidanou hodnotou.
• Omezení chudoby — vyšší příjmy vlivem zvýšení minimální mzdy mohou pomoci nízkopříjmovým pracujícím osobám a jejich rodinám vyhnout se chudobě a pasti dluhů a exekuci. VYŠŠÍ mzdy mohou tak přispět i k eliminaci některých sociálních patologických jevů ve společnosti.
• Omezení příjmových nerovností — zvýšení minimální mzdy a jejího podílu na průměrné mzdě povede k omezení příjmové nerovnosti ve společnosti.
• Omezení daňových úniků — někteří nepoctiví zaměstnavatelé vyplácejí oficiálně pouze minimální mzdu a zbytek mzdy takzvaně „na ruku”, čímž dochází k daňovým únikům (včetně úniků na zdravotním a sociálním pojištěni). VYŠŠÍ minimální mzda navíc sníží negativní dopady i na samotné příjemce minimální mzdy (vyšší základ pro výpočet nemocenské a penzí).
• Omezení mzdového dumpingu — zvýšení minimální mzdy povede alespoň k částečnému srovnání podmínek mezi poctivými zaměstnavateli, kteří platí řádným způsobem svým zaměstnancům mzdy nad úrovní minimální mzdy, a zaměstnavateli, kteří mzdu nad úrovní minimální mzdou vyplácí „na ruku”.

Minimální mzda není jen náklad zaměstnavatele
V souhrnu se ČMKOS domnívá, Že pozitivní dopady postupného zvyšování minimální mzdy a jejího podílu na průměrné mzdě k úrovním běžným ve vyspělých státech v prostředí České republiky výrazně převyšuji možné negativní dopady. Na minimální mzdu se nelze dívat pouze jako na náklad pro zaměstnavatele.
Minimální mzda má své významné funkce, které jsme uvedli, a její zvýšeni na 13.700 Kč, jak požaduje ČMKOS, může pozitivně přispět zaměstnancům i zaměstnavatelům.